Znovuosídlení Újezda 1783 - 1914



1781 Majitelem od roku 1781 do 1805 byl nejstarší syn Františka Josefa I.z Lichtensteinu - Alois Josef I. z Lichtensteinu (zemřel ve Vídni bez potomků) Alois Josef  I. z Lichtensteinu On to byl, kdo dal roku 1783 postavit 10 dřevěných domků, do nichž usadil 10 německých rodin. Každé z nich daroval 20 korců polí. Byli mu povinni těžkou robotou. To byl počátek nového osídlení Újezda.
Na Blatově bylo podle vypravování nejdříve sedm domků. Noví němečtí obyvatelé Újezda v žádosti ze dne 13. října 1783 prosili,aby „pro jejich děti nějaký nepatrný školní domek a učitel opatřen byl “. Proto byl vrchností propůjčen domek vinařský v Kolodějích, kde byla škola 29 let do r. 1812. Téhož roku 1783 byla také přestavěna fara (č.p.13), která byla nejstarší budovou Újezda. Byla vystavěná z opukových kvádrů dovezených z Vyšehořovic a pamatovala dobu husitů i Bílou horu.
1784 Roku 1784 na jaře postihly zemi veliké povodně, které zasáhly celou Evropu.
1790 Již v roce 1790 se objevuje ve výkaze o škole kolodějské zmínka o plánované stavbě nové školy újezdské, která se však neuskutečnila pro nepřízeň vrchosti .
1791 V roce 1791 byla v kolodějském zámku uložena z 8. na 9. srpna královská koruna, žezlo, říšské jablko a královská roucha. Symboly českého království se vracely z Vídně do Prahy na korunovaci Leopolda II. na krále českého. Za válek pruských je totiž nechala Marie Terezie do Vídně odvézt. Ke zvýšení lesku průvodu s klenoty poslal pražský c. k. vrchní poštovní správce vstříc naproti do Běchovic 30 poštovních koní a 9 postilionů.
V této době byly také zřízeny nové cesty z Koloděj k Sibřině a Újezdu.
1804 kostel Povýšení sv. Kříže v Kolodějích Roku 1804 byla přeložena fara (lokálie) z Újezda do Koloděj. Kostel sv. Bartoloměje byl roku 1806 zbořen a materiál byl použit na stavbu kostela Povýšení sv. kříže v Kolodějích. Dne 4. 8. 1806 byl položen základní kámen ke kostelu, který byl postaven nákladem knížete Lichtensteina a vysvěcen dne
18. 6. 1807.
Do kostela byl převezen obraz sv. Bartoloměje z újezdského kostela a také tři újezdské zvony, z nichž první z roku 1486 je zde dodnes a má tento nápis: „Léta Božího 1486 Pane Bože rač dařiti tento zvon“. Za kostelem byl zřízen i nový hřbitov.
1805  Jan Josef I. z Lichtensteinu Od toho roku až do roku 1836 panství spravoval Jan Josef I. z Lichtensteina (nar. 1760), bratr předešlého Aloise Josefa. Celý život věnoval vojenské službě. Měl 6 synů, po něm převzal panství nejstarší Alois II. Josef.
1812 3. listopadu 1812 byla škola přeložena z vinařského domku do č. 3 ke kolodějskému kostelu, „byla řádně vysvěcena a mládež do ní slavně uvedena“
1818 Škola v Kolodějích byla rozšířena.
1829 Do kolodějské školy chodilo z Blatova 5 děvčat, Újezda 18 chlapců a 33 děvčat, ve školním výkazu podepsán Václav Vocel, učitel.
1831 V Kolodějích byla vystavěna nová jednotřídní škola, která byla slavnostně otevřena a vysvěcena.
Co se událo a změnilo za vlády posledních dvou knížat z Lichtensteinu je uvedeno v následujícím datovém přehledu podle událostí, zaznamenaných v újezdské kronice:
1836 Alois II. z Lichtensteinu Panství převzal 1836 do roku 1856 Alois II. z Lichtensteina (nar. 1796) Ten se zabýval studiemi hospodářskými, působil jako předseda společnosti hospodářské, zemřel r. 1858.

V témže roce 1836 byl postaven křížek u staré sibřinské školy, který je zde podnes. To zde ještě škola ovšem nestála.
1842 rybník Slavětín na Mullerově mapě Byl vypuštěn rybník Slavětín u zaniklé vsi Slavětice při stavbě dráhy (Klánovice), bylo veliké sucho, v tom roce vyhořela Novodvorská myslivna (Klánovice)
Slavětín je zobrazen na tomto I. josefské mapování, které probíhalo v zemi v letech 1764 – 1783, vojenští důstojníci projížděli krajinou a mapovali ji „od oka“ na základě pozorování v terénu. Slavětín se nacházel severně od Blatova, pod železniční tratí.
1844 Veliké mokro a dlouhotrvající deště sužovaly celou zemi.
1845 Další velké povodně v českých zemích.
20.8. projel první vlak po nové železnici na trase Olomouc-Praha
Bylo postaveno číslo popisné 14 v Újezdě.
1847 Velká drahota, korec (strych ) pšenice za 30 zl. 13kr., míra brambor 4 zl., proto Alois II. Josef z Lichtensteinu prodával poddaným lacino obilí.
1848 střet vojska v Běchovicích Nespokojenost s feudálním řádem a rozvoj národního cítění vedl k povstáním v Evropě i u nás. V Praze došlo ke srážkám povstalců a Windischgratzových vojsk. Praha byla bombardována. Venkov se jí snažil pomoci, vznikaly gardy, které přijížděly na pomoc, ale brány města byly vojensky obsazeny. V Kolodějích se cvičili místní muži i muži z okolí ve zbrani. Vznikly houfce národní obrahy. Ale povstání bylo potlačeno a vracející se národní obrana se v Běchovicích střetla s vojskem, které je coby povstalce začalo bít. Podle farní kolodějské knihy bylo tehdy 7 osob zabito a 24 na smrt raněno . Mrtví jsou pochování v Kolodějích.
1848 byla také zrušena robota a v obcích byli voleni místo rychtářů obecní starostové.
1850 – 1856 Za 1. starosty byla postavena obecní silnice z Koloděj přes Újezd k císařské, dnes státní silnici.
1855 Učitel ve škole začal vyučovat i náboženství, protože školství bylo postaveno zcela pod dozor církve.
1858 erb rodu Lichtensteinů Jan II. z Lichtensteinu Majetek Lichtensteinů v kraji přechází na Jana II. z Lichtensteina, který jej drží až do roku 1929.
1861 Toho roku byla veliká zima, ještě 19. května byl mráz a sníh.
1863 Ve st. ústředním archivu je uložen školní zápis z 15. července 1863 tohoto znění: "Škola v Kolodějích: Patron Jeho Osvícenost kníže pán Jan z Lichtensteinu. Z obce Oujezda 18 chlapců, 16 děvčat - celkem 34, z Blatova 3 chlapci a 9 děvčat, celkem 14. Školní budova o jedné učební světnici. Vyučování celoročně dopoledne i odpoledne po pěti hodinách od jednoho učitele v českém jazyce."
1864 Byla krutá zima, v létě velké sucho.
1864 Obecním zřízením z 16.4. 1864 tvořily politickou obec Koloděje, Újezd a Blatov.
1866 Počet žáků v kolodějské škole dosahoval 200, byla zřízena druhá třída .
1866 Za války s Pruskem byli i v Kolodějích a Újezdě Prusové. Zvonilo se jako na poplach,lidé sháněli potravu jak si Prusové žádali. Po válce vypukla cholera - do tří týdnů zemřelo na farní osadě 35 osob.
1868 Zákonem říšským z 25. května stát převzal školství do svých rukou .
1872 Velké průtrže mračen a povodně, škoda v celých Čechách spočítána na 30 milionů zlatých, 200 lidí utonulo, blesk uhodil do kolodějského kostela, rozbil varhany, zvon i oltář.
1872 21. července hořelo u Karbuse.
1874 zvonička Blatov Vyhořelo Fr. Faltysovi č. 15.

Na Blatově byla postavena zvonička.
(„náměstíčko“ osázeno lipami až 6.11.1941)
1880 5. února zavraždil Václav Škorpil z Blatova (známý pytlák) lesního adjunkta Huberta Diviše v lese Fidrholci. Trest smrti mu byl změněn na 20 let těžkého žaláře, kde ale po dvou letech zemřel. Na místě činu dala lesní správa postavit pomník. (Román Jirenská zastávka)
7. října hořela stodola bývalé lokalie(fary) č. 13 a 9. prosince požár u Václava Kopejtka č. 19.
1881 dochoval se zápis ze schůze obecní rady t.r. , šlo o obsazení místa obecního strážníka, kterým se stal František Šťastný ze Sibřiny za roční služné 190 zl.
1881 vlaková zastávka v Klánovicích V lese Fidrholci byla otevřena vlaková zastávka Jirna, nesprávně pojmenovaná podle Jiren.
1884 Pozemek po kostelu a hřbitovu byl prodán domkářům, místo po kostele připadlo k domku č. 22, blízký rybníček se studánkou připadl obci újezdské. Po zrušení hřbitova bylo několik vozů kostí převezeno do Koloděj.
1888 Toho roku hořelo u Josefa Hovorky č. 4.
1893 Opět byla veliká neúroda, kterou zavinilo sucho.
1896 Na konci 19. století byla v kolodějském kostele vystavěna malá vížka se zvonkem, 1896 zasazen ve vížce kříž. To se událo za vlády císaře Františka Josefa I., za doby knížete Jana z Lichtensteinu, patrona tohoto kostela. Do vížky jsou uloženy mince a pamětní listina, pro budoucí pokolení. Na zvonku je nápis tohoto znění: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle.“
1896 Hořelo u Josefa Šnajberka č. 31.
1898 Lichtenštejnský památný kámen v Klánovickém lese u trati připomíná dobu velkého vlivu Lichtenštejnů na zdejší kraj. Kámen tedy pochází z roku 1898, kdy princ Jan II. z Lichtenštejna slavil čtyřicetileté jubileum své vlády na panství škvoreckém a uhříněvském.
1899 15. prosince hořelo u Josefa Bartoše č. 9.
1904 Vzniklo Kolodějské zálesí a skládalo se z osmi rozptýlených čísel v lese.
1908 Velké zdražení přes dobrou úrodu, cena za obilí i brambory se zdvojnásobila. Zvýšení cen souviselo se stoupáním mzdy dělníků v průmyslu i zemědělství.
1909 Byla veliká úroda hub v lese Fidrholci. V témže roce hořelo 2x v lese Fidrholci od jisker z lokomotivy, shořelo 10 ha mladého lesa.
1910 Provádělo se sčítání lidu, v Újezdě bylo 71 domů a 289 obyvatel, na Blatově 14 domů a 50 obyvatel v Kolodějském zálesí 4 domy a 8 obyvatel.
1911 zámek v Kolodějích 18. října vyhořel zámek Koloděje,
Jan II. z Lichtensteinu dal zámek velkým nákladem opravit a zmodernizovat .
1914 Před I. světovou válkou měl Újezd už 88 stavení.
1907 1924 Od roku 1907 do 1924 chybí zápisy o Újezdu v okresním archivu a tak bohužel k období z I. světové války není mnoho informací.