Období po I. světové válce do začátku II. světové války



1914 1918 Z období I. světové války bohužel chybí záznamy v okresním archivu.
1918 Vznik Československé republiky
1919  lípa před hasičárnou V roce 1919 se jednalo na místním zastupitelstvu také o vysazení lípy svobody v Újezdě. Byla vysazena k 1. výročí vzniku Československé republiky a zvoleno místo na pozemku hasičů. Kolem lípy byl dřevěný ochranný plůtek. Lípa, kterou si náš národ vybral za národní symbol, dodávala lidem posilu zejména v pozdějších dobách fašistického útlaku a nesvobody.
Téhož roku se konaly první volby a posledním společným starostou Újezda a Koloděj byl Jaroslav Meixner.
Rok byl velmi suchý, urodilo se málo řepy a brambor i píce.


Lípa na obrázku není zřejmě původní.
1920 V roce 1920 vznikly Klánovice jako samostatná obec tvořená osadou Kolodějské Zálesí, samotou Štamberk a Novým Dvorem.
1921 Toto je mezní datum v historii Újezda. Došlo k odloučení od Koloděj a zřízení samostatné obce. Vzniká Újezd nad Lesy. 14. srpna 1921 se konala první schůze správní komise v čele s Antonínem Smolíkem, který se stal prvním starostou . Začala se psát újezdská kronika, jejímž prvním kronikářem byl Oldřich Roháček. Vznikla také obecní matrika. V plánu bylo zřízení obecního rybníka. Funkci obecního poslíčka vykonával Karel Černý.
1922 Obec zřídila místo prvního obecního strážníka, kterým byl František Šimeček.
1924 rybník nyní za večera Byla zřízena obecní kolna pro hasičský sbor, začala stavba vodní nádrže na konci nynější Staroújezdské ulice, včetně kabinek, dokončena 1925. Na blatovské návsi a v původní Vinohradské ulici byly vysázeny ovocné stromy, zejména hrušně.
1926 Roku 1926, 4. července, po velké průtrži, se z polí od Koloděj přivalila spousta vod a hráz rybníka se protrhla. Ihned se začalo s opravou.
A také v roce 1926 podává Újezd protest proti povolení k vykácení lesa u silnice směrem ke Klánovicím. K protestu se připojily Klánovice, Koloděje, Stupice a Sibřina.
1928 Společný výbor školní, který vznikl v Újezdě, podal roku 1928 návrh na postavení nové školy , které obecní zastupitelstvo schválilo.
Zima roku 1928 - 9 byla krutá, mrazy trvaly až do jara. V důsledku toho zahynulo mnoho stromů, včetně kaštanové aleje z Koloděj, která byla 1934 pokácena. Do této doby brzdily prudké západní větry aleje topolů, z nichž jedna část vedla podél vozové cesty od restaurace U Zvěřinů ke Kolodějům, na jih od st. silnice, druhá od Horákovy autodílny směr k sever. lesu. Tyto topolové aleje zdobily naši krajinu ale po této kruté zimě zmrzly.
1929 2. září 1929 bylo zahájeno elektrické osvětlení obce.
Vznikl sbor dobrovolných hasičů v obci.
1930 Protože po válce počet obyvatel značně vzrostl, bylo jednáno o zřízení nové školy. Prozatímně byly v Újezdě v čp. 65 u Antonína Kožíška pronajaty dvě místnosti a vyučování tu probíhalo od r. 1930 do r. 1934.
1932 škola na Sibřině V roce 1932 byla postavena nová škola na Sibřině, kam začaly chodit děti z východní část naší obce zvané Nová Sibřina.
Také se jednalo o rozluce osady Blatova a obce Újezd nad Lesy, která se nakonec nekonala.
1933 Byla zřízena kanalizace ve staré části obce.
1934 škola v Újezdě Dne 1. května 1934 v 9,15 nastal slavný okamžik. Začala slavnost položení základního kamene ke stavbě nové obecné školy v Újezdě nad Lesy. Do základů byla vložena kovová skříňka s mincemi té doby a pamětní list, podepsaný starostou obce Antonínem Smolíkem a členy obecního zastupitelstva a školní rady. Pamětní list začíná textem: „Felix qui potuit rerum cognoscere causas“ (Šťasten, kdo mohl poznat příčiny věcí) Věta, vyjadřující hloubku poznání, skrytá na tom pravém místě, je tím zlatým pokladem, který můžeme v Újezdě najít. Také škola a místo v okolí sochy Tomáše Garique Masaryka je zřejmě v současné době to nejsilnější místo u nás v Újezdě. Téhož roku, kdy byla stavba započata, byla i 9. září dokončena. Prvním řídícím učitelem byl Eduard Štědrý. Slavnosti se zúčastnilo množství občanů, slavnostní projevy přednesli zástupci obce, spolků i politických stran v Újezdě. Různorodost života té doby dokládá existence Obce baráčnické, TJ. Sokola, hasičského sboru, Okrašlovacího spolku, Sportovního klubu, Občanského klubu z Blatova, spolku Habrman, spolku přátel školy, strany národních socialistů, sociálních demokratů, Národního sjednocení, komunistů a republikánů.
1938 pomník T.G.Masaryka Roku 1938 byla ve škole zřízena měšťanka a v parku byl postaven pomník Tomáše G. Masaryka od ak. sochaře B. Zvěřiny.
Tady, před začátkem druhé světové váky končíme putování časem skrze události v kronice popsané a zaznamenané. Celé období od II. světové války si zaslouží zvláštní podrobnou kapitolu. Mnoho dějů neznáme, ale často i z malých střípků lze poskládat život doby, když si je doplníme alespoň znalostmi z hodin dějepisu. To se pak najednou můžeme ocitnout v dobách minulých, kdy tu žili naši předchůdci, poznat souvislosti, dojít k poznání a možná pochopit smysl věty, kterou naši předchůdci vložili do základů újezdské školy : “Šťasten, kdo mohl poznat příčiny věcí“.